Vyznání vin
Bože, vyznáváme, že plamen tvého Ducha často zhášíme.
Místo abychom druhé zapalovali, sami býváme chladní. Vůči tobě, vůči bližním.
Ty jsi své učedníky spojil jedním Duchem, a my stále setrváváme v rozdělení a nepřátelství.
Nedovedeme v různosti a jinakosti druhých vidět obohacení, nedovedeme respektovat tolerovat a milovat. Ty víš, jak moc bývá naše jednání bezduché.
Kdo vyznáváte před Bohem a před bratry a sestrami svůj hřích, řekněte to nahlas: Vyznávám.
Ty nás neopouštíš, nenecháváš nás zmrznout v zimě našich provinění, rozbitých vztahů, zklamaných nadějí.
Ale posíláš svého Ducha, aby nás znovu zahříval a rozněcoval, rozhýbával.
Kdo věříte ve stále přítomnou a v Duchu svatém přicházející moc Boží lásky, řekněte to nahlas: Věřím.
Sami žijeme z odpuštění.
Sami spoléháme na odpuštění tvé i všech okolo nás.
Ani my nechceme počítat křivdy a provinění, kterých se na nás druzí dopustili.
Ke svému ochotě odpustit se přiznejte nahlas: Odpouštím, s pomocí Ducha svatého.
Původ:
Nezadán